Příběhy

Svoji první biolampu jsem si pořídila asi před 4 roky – a od té doby nedám na terapii světlem dopustit. Mně to nejlépe pomáhá na všechny možné bolesti, zejména v kloubech. Kdykoliv někde něco cítím, vezmu Biostimul a svítím na to místo, kde to zrovna bolí a většinou je to hned po prvních dvou třech nasvíceních podstatně lepší, někdy i úplně v pořádku... Hlavně tedy klouby, ale pak se taky musím pochlubit, že vždycky po ránu si dám budíček o 20 minut dříve, než potřebuji vstávat, a svítím si hlavně na imunitní body – od té doby, co si takhle pravidelně na ně svítím, tak neznám co je to nachlazení, rýma nebo chřipka, angína. Má to až neuvěřitelné preventivní účinky

Svoji první biolampu jsem si pořídila asi před 4 roky – a od té doby nedám na terapii světlem dopustit. Mně to nejlépe pomáhá na všechny možné bolesti, zejména v kloubech. Kdykoliv někde něco cítím, vezmu Biostimul a svítím na to místo, kde to zrovna bolí a většinou je to hned po prvních dvou třech nasvíceních podstatně lepší, někdy i úplně v pořádku. Nejvíc ze všeho moje kyčel - už před 20 lety jsem měla problémy s levou kyčlí, ale zrovna tak koleno, které se taky začíná ozývat, protože po padesátce už bolí ledasco.

Hlavně tedy klouby, ale pak se taky musím pochlubit, že vždycky po ránu si dám budíček o 20 minut dříve, než potřebuji vstávat, a svítím si hlavně na imunitní body – od té doby, co si takhle pravidelně na ně svítím, tak neznám co je to nachlazení, rýma nebo chřipka, angína. Má to až neuvěřitelné preventivní účinky. A pak k tomu samozřejmě vezmu ještě to, co mě zrovna zlobí a co zrovna nejvíc potřebuji.

Navíc musím ještě říci, že si pravidelně svítím i na oči - a od té doby mě nepálí, nesvědí, neslzí jako předtím a dokonce mám tak dlouhé řasy, jaké jsem nikdy předtím neměla.

A to svítíte přímo do očí?
Ano, ale samozřejmě si to víčko zavřu, aby mi světlo nedopadalo přímo na sítnici.

Vy pracujete ve zdravotnictví, že?
Ano, jsem vrchní rehabilitační sestra v nemocnici v Plattlingu. Hodně často musím zvedat pacienty z nemocničního lůžka, protože oni sami třeba už nemůžou nebo nejsou momentálně schopni, proto k nám na rehabilitační oddělení přicházejí, no a to znamená, že moje záda a moje klouby, zejména ramena a kolena, dostávají pořádně zabrat. Celý den jsem na nohách – a to pak přijde Biostimul setsakramentsky vhod.

Na začátku jste řekla, že Vám Biostimul pomáhá prakticky na všechno. Právě tohle je ale spoustě lidem podezřelé a nepochopitelné – říkají, že by to musel být zázrak a že všelék neexistuje apod. Jak si to Vy, odbornice v tomto oboru, vysvětlujete?
Ve své podstatě je to velmi jednoduché – každá nemoc, každá bolest je důsledkem nedostatku energie v organismu, který se tím pádem nemůže bránit, protože na to nemá sílu.
Polarizované světlo Biostimulu působí přímo na buňku, základní stavební kámen našeho těla, a dokáže velmi přirozeným způsobem a velmi rychle doplnit buňkám chybějící energii, což se vzápětí projeví rychlejší regenerací buněčných tkání v místě osvitu - podněcuje to vlastní samoléčebnou schopnost organismu, schopnost odpomoci si od bolesti.
Kromě toho se zrychlí látková výměna neboli metabolismus už v tom základním stavebním kameni našeho těla, tělo je lépe zásobováno potřebnými živinami a kyslíkem, rychleji se zbavuje odpadů a nečistot atd. A buňky máme všude, celé naše tělo, celý organismus se skládá z buněk – a proto ta úžasná účinnost této terapie, proto to působí téměř na všechno.
Na druhé straně ale je nutno si uvědomit, že opravdu žádný všelék neexistuje, že to není žádné mávnutí kouzelným proutkem, ale pravidelná, systematická činnost – péče o to, co je nám dáno jenom jednou a nikdy více, o to nejdražší a nejcennější, co když jednou ztratíme, těžko to znovu nalezneme – ZDRAVÍ.
To by si měli lidé uvědomovat mnohem častěji, mnohem intenzivněji – starat se o své zdraví, až když ho ztratíme, je velice krátkozraké a nebezpečné – a velmi často se to už nemusí podařit. Bohužel se s tím při své práci, kterou mám mimochodem moc ráda, setkávám téměř každý den.

A využíváte fototerapii i ve své každodenní činnosti, tedy přímo v nemocnici, na rehabilitaci?
Tam to bohužel nemohu využívat, neboť v Německu by si člověk dost zahrával se zákonem, kdyby k péči o pacienty používal něco, co není vysloveně oficiálně schválené pro tu kterou nemocnici – a o tom, co se bude v naší nemocnici používat, já bohužel nerozhoduji. A také proto, že lidé v Německu se pořád raději nechají od doktorů cpát práškama - nechápou, že je to všechno o něčem jiném.
Domnívám se ale, že i v Německu už je znát čím dal silnější tendence k alternativní medicíně a že tedy brzy přijde čas takovýchto báječných přístrojů, jako je ten váš. Nakonec třeba i proto, že klasická medicína stojí pacienty čím dál tím víc peněz – platí za každou návštěvu u lékaře, připlácejí si čím dál víc na léky v apatykách atd. a kromě toho začínají chápat, že i to množství různých tabletek jim nepomáhá tak, jak by si představovali.

Zkoušela jste si o této metodě povídat s lékaři?
Samozřejmě, ale jak praví klasik – je to marný, je to marný, je to marný. V podstatě musím říci, že rehabilitace v Německu vůbec nemá ráda přístroje, protože se bojí o vlastní práci. Mají strach, že by přístroje nahradily lidské ručičky, a proto o tom většinou nechtějí ani slyšet, natož vidět a vyzkoušet. Tam jsou přístroje daleko míň oblíbené než tady v Čechách. A doktoři to samé – buďto to mají ve své vlastní ordinaci a pak je to vynikající anebo to nestojí za nic, protože to oni sami nemají a nedělají.

A soukromě?
Většina se pro to nadchne, ale pak mi řeknou – to je velmi zajímavé, já se na to zeptám mého pana doktora, až k němu půjdu. A u toho to většinou skončí, tady se kruh uzavírá – viz předchozí otázka.
Protože se ale denně potkávám a rozmlouvám s lidmi, kteří to nejcennější, co mají - svoje zdraví a svůj život - v dobré víře svěřili do rukou odborníků-lékařů a přesto skončili s bolestmi a nemocemi na dlouhou dobu u nás v nemocnici, mám v sobě víc a víc optimismu, že se to zlepší, že si lidé uvědomí, že nemohou spoléhat jen a jen na lékaře, který ani při nejlepší vůli a trvalém vzdělávání nemůže znát všechno. A když to nezná, tak to pochopitelně nemůže doporučit.

A na závěr našeho zajímavého povídání?
Snad jenom takové moje doporučení pro všechny, kteří o to budou stát - važte si svého zdraví a pečujte o něj, jak nejlépe umíte. Biostimul a vůle ke zdravému životu – to je to, co Vám v tomto směru může hodně pomoci. Držím Vám všem pěsti, abyste to dokázali a byli tak spokojení se svým zdravím a životem, jako jsem nyní já.

Jarmila Tosonowsky (Uttenhofen, SRN)